Život se syndromem dráždivého tračníku: Příznaky, léčba a tipy na stravu

4.8.2025

Nadýmání, bolesti břicha, střídání průjmu a zácpy? Syndrom dráždivého tračníku výrazně ovlivňuje kvalitu života, přesto ho řada lidí podceňuje. Jak rozpoznat typické příznaky, zmírnit potíže a upravit jídelníček tak, aby trávení fungovalo lépe?

žena-trpí-bolestí-břicha

Co je syndrom dráždivého tračníku (IBS)?

Syndrom dráždivého tračníku je charakterizován chronickou bolestí nebo nepohodlím v oblasti břicha spojenou se změnami ve vzoru stolice, a to bez jakéhokoli organického poškození tlustého střeva viditelného při běžných vyšetřeních. Stav je považován za poruchu „mozek–střevo“, což znamená, že dochází k narušené komunikaci mezi centrální nervovou soustavou a nervovou sítí v trávicím traktu. Na jedné straně mohou střevní receptory vysílat přehnané signály bolesti, na straně druhé pak stres či úzkost ovlivňují peristaltiku a citlivost střevní stěny.

Příznaky IBS

Příznaky syndromu dráždivého tračníku se mohou lišit svou intenzitou i frekvencí a často se vzájemně překrývají. Níže najdete přehled těch nejčastějších příznaků.

Bolest a křeče – Chronická bolest v podbřišku je pro mnohé pacienty tím nejobtížnějším příznakem. Objevuje se ve formě tupého tlaku, ostrých píchání či křečí, které mohou trvat od několika minut až po hodiny. Pacienti často popisují, že pocit bolesti se výrazně zlepšuje po vyprázdnění střev.
Nadýmání a plynatost – Pocit nafouklého břicha a nadbytečná plynatost doprovázejí až osmdesát procent lidí s IBS. Každý takový záchvat nadýmání může provázet neustálý tlak, nežádoucí zvuky a nutnost upravovat oblečení.
Nepravidelná stolice – Základním rysem IBS je střídání zácpy a průjmu, někdy i během jednoho dne.
Pocit neúplného vyprázdnění – Častým doplňkovým příznakem je pocit, že i po návštěvě toalety zůstalo ve střevech „něco navíc“. Tento stav podporuje další křeče a tlak, a pacienti tak prožívají opakované nucení na stolici.
Únava a poruchy spánku – Neustálý diskomfort, bolest a stres spojený s nevyzpytatelným trávením vedou k vyčerpání a špatné kvalitě spánku. U mnoha jedinců se rozvíjí pocit vyhoření, snížená odolnost vůči běžnému stresu a celková únava, která dále zhoršuje průběh IBS.

Typy IBS

Syndrom dráždivého tračníku se člení podle převládající podoby stolice do čtyř hlavních subtypů. Každý typ má své charakteristické rysy, podle kterých lze zvolit nejvhodnější dietní i medikamentózní přístup.

IBS-C (zácpa-dominantní) – U tohoto typu syndromu dráždivého tračníku převažuje zácpa. Více než 25 % stolic je tvrdých či hrudkovitých a méně než 25 % je řídkých či vodnatých. Pacienti trpí obtížným, řídkým vyprazdňováním, pocitem neúplného vyprázdnění a nutkáním na stolici často spojeným s výrazným tlačením. Zácpu lze zmírnit přidáním rozpustné vlákniny, psyllia a využitím osmotických laxativ.
IBS-D (průjmový) – Tento typ charakterizuje průjem nebo řídká stolice v minimálně 25 % případů a méně než 25 % stolic je tvrdých. Průjmy jsou často náhlé a úporné, doprovázené urgentním nucením na toaletu, které může výrazně omezovat sociální aktivity. Léčba se zaměřuje na antidiaroika a úpravu stravy s omezením spouštěčů jako jsou kofein, mléčné výrobky a vysoce fermentovatelné sacharidy.
IBS-M (smíšený) – U smíšeného typu se střídají epizody zácpy a průjmu, přičemž minimálně 25 % stolic je tvrdých a minimálně 25 % je řídkých. Tento střídavý vzorec může být pro pacienta psychicky nejnáročnější, protože neustálá fluktuace symptomů komplikuje navázání stabilního léčebného režimu. Doporučuje se flexibilní low-FODMAP dieta s pozvolným přidáváním potravin zpět a kombinace vlákniny podle převládající fáze.

muž-s-toaletním-papírem-wc

Příčiny a spouštěče IBS

Záleží na kombinaci několika faktorů. Mezi nejčastější spouštěče patří stresové situace – ať už psychické napětí v práci, konflikty v osobních vztazích nebo dlouhodobá úzkost. Dále jsou to hormonální výkyvy, například v období menstruace či menopauzy, které mohou cytokiny a neurotransmitery v těle ovlivnit podobně jako stres. Důležitou roli hrají potravinové faktory: potraviny bohaté na fermentovatelné sacharidy, laktóza či fruktóza, kofein a alkohol často vyvolávají či zhoršují obtíže. Druhou skupinu spouštěčů tvoří poruchy střevní mikroflóry a zánětlivá onemocnění, protože střevní bakterie produkují látky, které ovlivňují propustnost střeva a citlivost jeho nervových zakončení. U postinfekční formy jde navíc o přetrvávání mikrozánětu a změnu nervové signalizace po prodělané gastroenteritidě.

Léčba a zvládání IBS

Komplexní léčba zahrnuje dietní opatření, farmakoterapii, psychosociální intervence a úpravu životního stylu. Dieta je základem – dnes se nejčastěji doporučuje low-FODMAP protokol, kdy se pacienti po dobu několika týdnů vyhýbají potravinám s vysokým obsahem fermentovatelných sacharidů a následně je postupně zavádějí zpět, aby odhalili konkrétní spouštěče. Z farmakologií se využívají antispazmodika (např. mebeverin), laxativa osmotického typu či naopak loperamid, u těžších a refrakterních případů pak modulátory motility nebo selektivní serotonergní látky. Pokud má pacient výrazný psychosomatický podíl, může být přínosná kognitivně behaviorální terapie nebo hypnóza zaměřená na střevní nervový systém.

Jak předcházet syndromu dráždivého tračníku?

Přestože syndrom dráždivého tračníku (IBS) nelze zcela vyléčit ani mu jednoznačně předejít, existují strategie, jak snížit riziko vzniku obtíží nebo jejich zhoršení. Velmi důležitou roli hraje správná výživa, životní styl a také cílené doplňky stravy, které mohou podpořit zdravou střevní mikroflóru, posílit bariérovou funkci střeva a modulovat imunitní odpověď.

Probiotika – Probiotické bakterie pomáhají obnovit rovnováhu střevní mikrobioty, která je u pacientů s IBS často narušena. Pravidelné užívání kvalitních probiotik může snížit nadýmání, plynatost a zlepšit kvalitu stolice. Je vhodné vybírat produkty s ověřenými kmeny a dostatečně vysokým počtem CFU (kolonie tvořících jednotek).
Rozpustná vláknina – Doplnění rozpustné vlákniny (například psyllium) do stravy napomáhá normalizovat stolici – změkčuje ji při zácpě a zahustí ji při průjmu. Navíc podporuje zdravé prostředí pro střevní mikrobiotu a zlepšuje peristaltiku. U IBS-C i IBS-M je její užívání často doporučovanou první linií prevence.
Hořčík – U osob s IBS-C (s převahou zácpy) může být užitečné doplňovat hořčík, který působí jako mírné osmotické laxativum. Pomáhá uvolnit svaly trávicího traktu, zlepšuje pohyblivost střev a zároveň podporuje nervovou rovnováhu.
L-Glutamin – Tato aminokyselina podporuje regeneraci střevní sliznice a zvyšuje její bariérovou funkci. U některých pacientů s IBS (zejména po infekci nebo při zvýšené propustnosti střev) může suplementace L-glutaminem přispět k lepší toleranci potravin a zmírnění zánětlivých projevů.
Adaptogeny a bylinky – Některé bylinky a rostlinné extrakty, například máta peprná, meduňka lékařská či ashwagandha, pomáhají tlumit stres a snižují střevní křeče. Extrakt z máty peprné je v některých studiích doporučován pro pacienty s IBS-D, protože snižuje frekvenci a intenzitu bolestí.

##KATEGORIE##4 https://www.natima.cz/syndrom-drazdiveho-tracniku/

Natios-premium-probiotic

Život s IBS

Pro pacienty je důležité nastavit dlouhodobé strategie. Vedení symptomového deníku pomáhá odhalit individuální spouštěče, a to jak potravinové, tak stresové. Pravidelné stravování v menších porcích, důkladné žvýkání a omezení rychlého jedení podporují správnou motilitu a snižují plynatost. Omezit je vhodné tučná a smažená jídla, pikantnosti, nadměrnou konzumaci alkoholu a kofeinu. Každodenní pohyb alespoň 30 minut denně nejen zlepšuje trávení, ale pomáhá i psychické pohodě. Doma či v práci může pomoci zajištění přístupu na toaletu bez stresu či časového tlaku. Sdílení zkušeností s dalšími pacienty a zapojení blízkých do péče o duševní pohodu výrazně přispívá ke zvládání onemocnění.

Život bez omezení

Syndrom dráždivého tračníku je komplexní onemocnění vyžadující individuální a multidisciplinární přístup. Klíč ke zvládání spočívá ve správné diagnostice typu onemocnění, cíleném odhalení spouštěčů, úpravě stravy, léčbě farmaky a péči o psychickou pohodu. Díky novým poznatkům o vztahu mezi stresem, střevní mikrobiotou a nervovou signalizací existuje stále více možností, jak pacientům pomoci vést plnohodnotný a aktivní život bez zbytečných výkyvů v příznacích. Důležité je, aby si každý pacient osvojil návyky nejlépe vyhovující jeho potřebám, a aktivně spolupracoval s odborníky i s podporou blízkých.