Jak vznikají alergie a co s tím můžeme dělat?

22.8.2025

Kýchání, svědění, zarudlé oči, vyrážky, otoky nebo i záchvaty dušnosti. Alergie se staly běžnou součástí života milionů lidí po celém světě. Jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému na běžné látky. Proč tělo reaguje přehnaně na pyl, potraviny nebo prach a jak s alergiemi efektivně bojovat?

Co je to alergie?

Alergie je přehnaná reakce našeho imunitního systému na látky, které jsou jinak běžné a většině lidí neškodné. Tyto látky, zvané alergeny, mohou být různého původu: od pylu a prachu přes potraviny, zvířecí srst, roztoče, kovy, až po určité léky nebo chlad či slunce. Imunitní systém alergika však tuto látku mylně vyhodnotí jako nebezpečnou a spustí obrannou reakci, která je nepřiměřená, často velmi nepříjemná a někdy i život ohrožující.

Tato reakce je ve své podstatě zánětlivá, ačkoliv v těle není žádný skutečný útočník. Vznikají při ní protilátky (hlavně IgE), aktivují se histaminová centra, zvyšuje se propustnost cév, tvoří se otoky, sliznice se zanítí a objevují se klasické alergické symptomy. To vše dává tělu najevo, že bojuje – jenže s falešným nepřítelem.

Jak alergie vzniká?

Alergie není něco, s čím bychom se rodili povinně. Imunitní systém má jednu zásadní úlohu, a to chránit nás před vnějšími hrozbami. Někdy se však tento systém „splete“ a vyhodnotí naprosto neškodnou látku jako nebezpečný patogen. Tato chyba může vzniknout vlivem genetické predispozice, ale i na základě vlivů prostředí, přetížení organismu, narušeného mikrobiomu nebo dlouhodobého zánětlivého stavu v těle. Výsledkem je nepřiměřená imunitní reakce, která způsobí víc škody než užitku. Lidské tělo je sice geneticky předurčeno k určité reaktivitě, ale alergická reakce se rozvíjí ve dvou hlavních fázích:

Senzibilace

První fází je tzv. senzibilizace, tedy stav, kdy imunitní systém poprvé přijde do kontaktu s alergenem a rozhodne se jej vyhodnotit jako hrozbu. V této fázi zatím žádné příznaky nemáme, ale tělo si vytvoří specifické IgE protilátky, které se navážou na žírné buňky.

Druhá expozice

Druhá fáze přichází až při dalším kontaktu s alergenem. Tehdy už tělo reaguje okamžitým uvolněním histaminu a dalších látek, které spustí celou kaskádu příznaků, od svědění přes otoky až po dýchací potíže. Tím se rozjíždí typická imunologická reakce alergie, která může být různě intenzivní. Někdo má jen rýmu, jiný končí na pohotovosti s anafylaxí.

Příčiny vzniku alergií

Alergie nevzniká náhodou. V pozadí jejího rozvoje obvykle stojí složitá kombinace genetických, imunologických i environmentálních faktorů. K rozvoji přispívají i moderní vlivy, jako je změna životního stylu, narušený mikrobiom nebo expozice chemikáliím.

Genetická predispozice - Pokud mají jeden nebo oba rodiče alergii, je pravděpodobnější, že ji rozvine i dítě. Nejde však o dědičnost alergie na konkrétní alergen, ale o obecnou „náchylnost“ k přecitlivělé imunitní odpovědi.
Sterilní prostředí v dětství - Děti vyrůstající v příliš čistém a kontrolovaném prostředí jsou méně vystaveny běžným mikrobům, čímž jejich imunitní systém nedostává šanci trénovat a správně rozlišovat mezi škodlivým a neškodným. Výsledkem může být zvýšené riziko přehnaných reakcí na běžné látky, tedy alergie.
Narušená střevní mikrobiota - Zdravý střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v regulaci imunitní rovnováhy. Antibiotika, špatná strava nebo stres mohou tuto rovnováhu narušit, což zvyšuje riziko rozvoje alergických reakcí.
Přetížený imunitní systém - Chronický stres, špatný spánek nebo dlouhodobý zánět v těle mohou oslabit regulační funkce imunity a způsobit, že začne reagovat neadekvátně i na běžné podněty, jako je pyl nebo prach.
Hormonální a vývojové faktory - U žen mohou hormonální změny (například v těhotenství, během menstruace nebo menopauzy) ovlivnit imunitní reaktivitu. Některé alergie se tak mohou projevit až v dospělosti.
Porod císařským řezem a absence kojení - Děti narozené císařským řezem nejsou při porodu vystaveny přirozené vaginální mikroflóře, což ovlivňuje osidlování střev a vývoj imunity. Nedostatek kojení pak může snížit přísun ochranných imunoglobulinů.

testování-na-alergie-blízký-pohled

Typy alergických reakcí

Alergická reakce není vždy stejná a i její projevy se liší podle druhu alergenu. Alergie na lepek se projevuje jinak než alergie na slunce nebo alergie na chlad. Nejčastějšími typy jsou:

Alergie dýchacích cest - Alergická rýma nebo astma. Vznikají při vdechnutí pylu, prachu, roztočů nebo zvířecích alergenů. Typické jsou kýchání, vodnatý výtok z nosu, svědění očí a dušnost.
Potravinové alergie - Například na lepek, laktózu, arašídy nebo mořské plody. Projevují se nevolností, vyrážkou, průjmem, otoky nebo i anafylaxí.
Kontaktní dermatitida - Po dotyku s alergenem (nikl, parfém, kosmetika) se objeví alergická vyrážka nebo ekzém.
Alergie na slunce - Přecitlivělost na UV záření. Projevuje se zarudnutím, puchýři, svěděním či pigmentovými skvrnami.
Chladová alergie - Prudká změna teploty spouští svědivou vyrážku nebo otoky.

Lze alergii předejít?

Některým alergiím, především těm geneticky podmíněným, se předejít úplně nedá. Můžeme však významně snížit riziko jejich vzniku, a to zejména v dětství. Důležitá je pestrá a přirozená strava, dostatek pobytu venku, kontakt s přírodou a minimální expozice toxickým látkám. Nové výzkumy naznačují, že včasné zavádění různorodých potravin do dětské stravy, delší kojení a udržování zdravé střevní mikrobioty mohou výrazně snížit riziko potravinových i respiračních alergií.

Také zvládání stresu, kvalitní spánek a fyzická aktivita přispívají k rovnováze imunitního systému. Právě chronický stres a dlouhodobé zánětlivé prostředí bývají často tichými spouštěči alergických reakcí u dospělých.

Zvládání alergií

Alergie sice nelze ve většině případů úplně vyléčit, ale při správném přístupu je možné výrazně zmírnit její projevy, zvýšit kvalitu života a snížit četnost i intenzitu reakcí. Moderní medicína nabízí široké spektrum přístupů, které se liší podle typu a závažnosti alergie. Základem zvládání alergie je pochopení toho, co ji spouští , tedy identifikace konkrétního alergenu a jeho vyhýbání se. Jakými způsoby se ještě můžeme pomoci?

Antihistaminika - Patří mezi nejběžnější léky na alergii. Blokují účinek histaminu, což je látka, která vyvolává typické alergické příznaky jako svědění, kýchání nebo otoky. Dostupné jsou bez předpisu i na lékařský předpis, ve formě tablet, nosních sprejů nebo kapek do očí.
Kortikosteroidy - Silnější protizánětlivé přípravky, které se používají při těžších alergických reakcích, zejména pokud jsou dlouhodobé. Uplatňují se u astmatu, ekzémů nebo silných sezonních alergií.
Imunoterapie (hyposenzibilizace) - Jediná metoda, která může ovlivnit příčinu alergie a ne jen její projevy. Spočívá v pravidelném podávání malých dávek alergenu, čímž se tělo učí toleranci. Léčba trvá několik let, ale u vybraných typů alergií má velmi dobré výsledky.
Režimová opatření - Zahrnují především prevenci kontaktu s alergenem: používání čističek vzduchu, odstranění koberců, časté praní lůžkovin, větrání mimo pylovou špičku, nošení slunečních brýlí venku, omezení domácích zvířat, změna kosmetiky apod.
Doplňky stravy a přírodní podpora - Stále více studií ukazuje, že cílená suplementace může pomoci stabilizovat imunitní systém, snížit zánět a zmírnit přehnané alergické reakce. Mezi často zmiňované látky patří quercetin, vitamín C, omega-3 mastné kyseliny, probiotika nebo kopřiva.

##KATEGORIE##4 https://www.natima.cz/alergie-a-intolerance/

Natios-Vitamin-C-liposomální

Chyba imunity, kterou můžete napravit

Alergie je komplikovaný, ale pochopitelný jev, jde o chybnou interpretaci neškodné látky jako hrozby. Zásadní roli hraje imunitní systém, který lze posílit a zklidnit nejen léky, ale i správnou životosprávou, vyváženou stravou a cílenými doplňky stravy. Pokud trpíte alergiemi, nezůstávejte v pasti každoročního utrpení, ale hledejte, co vašemu tělu pomáhá. Dnešní medicína i přírodní přístupy dávají možnosti, jak alergie zvládat, zmírnit i předcházet jejich vzniku. A právě vědomé porozumění vlastní imunitě může být tím největším klíčem ke kvalitnějšímu životu – bez pálících očí, vyrážek nebo nekonečného kýchání.