Hypersenzitivita: Proč cítíme víc než ostatní?

5.8.2025

Hypersenzitivita může být jako mít zesílené antény na všechno kolem. Znáte ten pocit, kdy vás rozhodí reklama s opuštěným štěňátkem, zatímco ostatní zívají? Nebo vás vyčerpá den strávený v nákupním centru víc než maraton? Pokud ano, možná patříte mezi vysoce citlivé lidi. A není to vada – je to dar (i když občas trochu náročný na údržbu).

smutná-žena-sedí-na-gauči-s-popcornem

Co je hypersenzitivita?

Hypersenzitivita (někdy označována jako vysoká citlivost nebo přecitlivělost) je neurologická a psychická vlastnost, díky které jsou lidé vnímavější k podnětům. Mozek těchto lidí jednoduše pracuje s více detaily a emocemi. Vědci mluví o high sensory processing sensitivity – tedy o zvýšené citlivosti na vnější i vnitřní podněty.

Nejde o diagnózu ani poruchu, ale o rys osobnosti, který má zhruba 15–20 % populace. Takže pokud si někdy připadáte „mimo“, věřte, že v tom rozhodně nejste sami.

Jak se hypersenzitivita projevuje?

Vysoce citliví lidé (HSP – Highly Sensitive Person) reagují silněji na podněty, které ostatním přijdou běžné. Může jít o zvuky, pachy, světlo, ale i emoce a vztahy. Tady je pár typických projevů:

Přetížení z rušného prostředí – davy, hluk nebo blikající světla vás mohou rychle vyčerpat.
Silná empatie – dokážete vycítit, když je někomu smutno, i když se usmívá.
Vnímání detailů – všimnete si drobných změn v chování, tónu hlasu nebo prostředí.
Hloubavost – přemýšlíte o věcech do hloubky, často dlouho a intenzivně.
Citlivost na kritiku – negativní zpětná vazba se vás může dotknout víc než ostatní.

Zajímavost: Vysoká citlivost se častěji objevuje u lidí, kteří se věnují tvůrčím profesím, práci s lidmi nebo přírodě. Není divu – vnímání detailů a empatie jsou jejich superschopnosti!

Proč někteří lidé cítí víc?

Otázka za milion neuronů! Odpověď není úplně černobílá. Hypersenzitivita je pravděpodobně kombinací genetiky a raného vývoje. Pokud jste vyrůstali v prostředí, kde byly emoce potlačovány nebo naopak přetížené, mozek se naučil být „v pozoru“. Zároveň ale vědci našli i neurologické rozdíly – HSP mají aktivnější centra v mozku spojená s empatií, emocemi a zpracováním podnětů.

Takže ano – někteří lidé jsou prostě „nalaďeni“ víc než ostatní. Vnímají svět intenzivněji, což může být požehnání i prokletí zároveň. Jako mít supersluch – úžasné pro poslech vážné hudby, horší na koncertě metalové kapely.

dítě-s-plyšákem-rodiče-se-hádají

Hypersenzitivita versus poruchy a mýty

Je důležité odlišovat hypersenzitivitu od poruch, se kterými si ji lidé často pletou. Tady je přehledně:

Není to:

úzkostná porucha (i když HSP mohou být úzkostnější),
deprese (i když přetížení může vést k pocitům smutku),
autismus (byť určité rysy mohou být podobné),
slabost nebo „přecitlivělost“ ve smyslu negativní nálepky.

Mýtus: Hypersenzitivní lidé jsou nespolehliví nebo labilní.
Fakt: Jsou citliví, ale často velmi odolní – jen potřebují jiný přístup ke stresu a odpočinku.

Jak žít s hypersenzitivitou v moderním světě

Život v rušném a podněty přehlceném světě není pro vysoce citlivé lidi snadný. Ale existují způsoby, jak se v něm neztratit – naopak, jak v něm zazářit:

Mindfulness a meditace – pomáhá uzemnit se a nezahlcovat se emocemi ostatních.
Vědomé plánování – přestávky, klidná rána, dny „offline“.
Kvalitní spánek – pro regeneraci citlivého nervového systému je klíčový.
Bezpečné vztahy – obklopte se lidmi, kteří vaši citlivost respektují.
Pohyb – jóga, procházky, plavání – tělo potřebuje ventil pro napětí.
Stanovení hranic – umění říct „ne“ je základní životní dovednost.

Hypersenzitivita jako dar

Možná vám někdy hypersenzitivita připadá jako přítěž. Ale věřte, že v sobě skrývá obrovskou sílu. Vysoce citliví lidé často:

dokážou vidět souvislosti, které ostatním unikají,
jsou skvělými posluchači a přáteli,
tvoří umění, které chytá za srdce,
přinášejí do týmů empatii a hlubší porozumění,
rozpoznají, co druhé trápí, dřív než oni sami.

Zatímco společnost často oslavuje extroverzi, rychlost a výkon, hypersenzitivita připomíná hodnotu jemnosti, pozornosti a soucitu.

blízký-záběr-na-přátele-držící-se-za-ruce

Cítit je přirozené

V kultuře, kde se city často schovávají za „jsem v pohodě“ a kde se pláč vnímá jako slabost, je hypersenzitivita tichým revolučním činem. Připomíná, že cítit není ostuda – ale přirozenost. A že svět potřebuje lidi, kteří vnímají, naslouchají a propojují.

Takže pokud se vás svět dotýká víc než ostatních, nechte ho vás obohacovat – ne zraňovat. Vaše vysoká citlivost je jako sonar – ukazuje, kde je ticho, kde je pravda a kde je láska. A to je dar, který dnes potřebujeme víc než kdy dřív.