Když nohy volají o pomoc: Co dělat s křečovými žilami?

Těžké nohy, otoky, mravenčení nebo vystouplé modré žíly? Křečové žíly nejsou jen kosmetický problém, ale mohou signalizovat poruchu krevního oběhu a vést k vážnějším potížím. Jak vznikají, co je zhoršuje a kdy je čas vyhledat pomoc?

Co jsou křečové žíly?

Křečová žíla je rozšířená žíla, která se objevuje nejčastěji na dolních končetinách. Varixy se mohou objevit jako samostatné focální uzly, ale také v rozsáhlejších sítích, což vede k tzv. varixům dolních končetin. Tento stav bývá provázen pocity těžkých nohou, bolestí a někdy i více závažnými příznaky, mezi které patří otoky dolních končetin či lymfatické otoky, které zhoršují kvalitu života.

Proč křečové žíly vznikají?

Hlavní příčinou vzniku varixů je žilní hypertenze, tedy zvýšený tlak v povrchovém žilním systému. Tento tlak vzniká v okamžiku, kdy žilní chlopně selhávají, a krev tak místo plynulého toku směrem k srdci stagnuje. Dalším podnětem je dlouhodobé stání či sezení, kdy dolní končetiny nedostávají dostatečnou svalovou pumpu pro žilní návrat.

Mezi další faktory, které podporují rozvoj křečových žil, patří genetická predispozice – mnoho pacientů s tímto onemocněním najdeme v rodinné anamnéze. Hormony, zejména estrogen a progesteron, mohou měnit tonus cévních stěn, což vysvětluje častější výskyt varixů u žen.

Rizikové skupiny

Ve skutečnosti může křečové žíly postihnout prakticky kohokoliv, ale některé skupiny jsou vůči nim výrazně zranitelnější. Přestože genetika a věk hrají svou roli, řadu rizik lze zmírnit vhodným životním stylem. Které skupiny ale patří k těm nejohroženějším?

• Sedavé profese - Profese jako prodavačky, řidiči, kadeřnice nebo kancelářští pracovníci často tráví hodiny bez přestávky v jedné pozici, což oslabuje svalovou pumpu lýtek a zpomaluje žilní návrat.
• Těhotené ženy - Hormonální výkyvy, zejména zvýšené hladiny estrogenu a progesteronu, snižují tonus žilní stěny, zatímco rostoucí děloha mechanicky působí na pánevní žíly.
• Lidé s věkem nad 50 let - S postupujícím věkem klesá elasticita cév a opotřebovávají se žilní chlopně, což usnadňuje rozvoj žilní nedostatečnosti.
• Lidé s nadváhou či obezitou - Každé kilo navíc znamená vyšší tlak v žilách dolních končetin, což zhoršuje cirkulaci a podporuje vznik varixů.
• Lidé s nedostatekem pohybu - Sedavý způsob života vede k oslabení lýtkových svalů, které jsou klíčové pro „pumpování“ krve směrem k srdci.

Příznaky křečových žil

Typickým příznakem je viditelná síť modro-fialových žilek, často provázená pocitem tíhy a únavy nohou. Lidé s varixy často popisují přechodné bolesti nebo pulzující bolesti v oblasti postižených žil, které se mohou zhoršovat v odpoledních hodinách či po dlouhém stání. Dalším doprovodným jevem jsou otoky dolních končetin, především v oblasti kotníků, což může někdy vést k lymfatickým otokům dolních končetin. Ve vážnějších případech se mohou rozvinout křeče ve svalech lýtka, zejména v noci, což narušuje spánek. U některých pacientů se dostaví i změny pokožky, jako je hyperpigmentace, ztluštění kůže a v pokročilých stádiích dokonce vznik trofických vředů.

Stupně závažnosti (klasifikace CEAP)

Klasifikace CEAP slouží jako standard pro posouzení závažnosti chronické žilní nedostatečnosti a pomáhá lékařům i pacientům porozumět rozsahu onemocnění. Zkratka CEAP vyjadřuje čtyři základní složky hodnocení:

• Clinical (klinický obraz)
• Etiology (etiologie, původ)
• Anatomy (anatomie, umístění postižených žil)
• Pathophysiology (patofyziologie, mechanismus poruchy)

Hlavním kritériem je však klinický obraz (C), podle kterého lékaři určují, jak daleko onemocnění pokročilo:

1. C0 – Žádné viditelné či hmatné známky - Pacient pociťuje obtíže (např. tíhu nohou, únava), ale na kůži ani podkoží nejsou patrné žádné změny.
2. C1 – Metličky (telangiektázie) a retikulární varixy - Jemné, drobné rozšířené žilky („pavučinky“) do průměru maximálně 3 mm, bez větších varixů.
3. C2 – Pravé křečové žíly (varixy) - Viditelné, vinuté a dilatované žíly větší než 3 mm, často dobře hmatné i pohmatem.
4. C3 – Otoky dolních končetin - Stagnace krve vede k hromadění tekutiny v okolních tkáních, typicky v oblasti kotníků a lýtek.
5. C4 – Kožní změny spojované s chronickou žilní nedostatečností - hyperpigmentace, ekzém, jizvení či indurace kůže
6. C5 – Hojící se trofické vředy - Pacient má za sebou epizodu žilního vředu, který již odrostl, ale místo je stále zhojené a kůže je narušená.
7. C6 – Aktivní trofické vředy - Přítomnost otevřeného, většinou bolestivého vředu v oblasti dolních končetin, typicky nad kotníky, který se hojí pomalu a často recidivuje.

V kombinaci s částmi E, A a P pak lékař stanoví přesný původ, lokalizaci a patofyziologický mechanismus žilní nedostatečnosti, což je klíčové pro optimální terapeutický plán.

Jak křečovým žilám předcházet?

Prevence křečových žil vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje pravidelnou fyzickou aktivitu, zdravou výživu a případné nošení kompresních punčoch. Jedním z nejúčinnějších opatření je chůze a lehké cvičení zaměřené na posílení lýtkových svalů – ty totiž slouží jako „pumpa“ pro návrat žilní krve.

Správná strava bohatá na antioxidanty, vitamín C a rutin zvyšuje pevnost cévních stěn. Důležitá je také kontrola hmotnosti, protože nadměrné kilogramy zvyšují zatížení žilního systému.

##KATEGORIE##4 https://www.natima.cz/krecove-zily/

Křečové žíly v těhotenství

Těhotenství je obdobím, kdy se riziko vzniku křečových žil výrazně zvyšuje, především kvůli hormonálním změnám a mechanickému tlaku rostoucí dělohy na pánevní žíly. Ženy často pozorují metličky během druhého a třetího trimestru, přičemž u mnoha se projeví i pravé varixy. Důležité je dbát na pravidelný pohyb – ideální je plavání, chůze či specifická cvičení pro těhotné, která podporují žilní návrat. Po porodu se stav mnohdy částečně zlepší díky poklesu tlaku na pánevní žíly, avšak u žen se silnou predispozicí může onemocnění přetrvávat nebo dokonce dále progredovat.

Od estetického problému po zdravotní hrozbu

Křečové žíly – varixy – jsou častým a různorodým žilním onemocněním, které přináší nejen estetické, ale především zdravotní obtíže. Porozumění jejich příčinám, včasné rozpoznání příznaků a zařazení do klasifikace CEAP umožňuje správně zvolit léčbu, která může sahat od konzervativních opatření, jako je prevence, kompresní terapie a sklerotizace varixů, až po chirurgické odstranění křečových žil. I když varixy nemusejí vždy způsobovat vážné komplikace, zanedbání léčby může vést k dalším problémům, jako jsou otoky, křeče či dokonce vředy, a proto je nezbytné nepodceňovat jejich prevenci ani léčbu.

Zdroje:

1. https://www.jvsvenous.org/article/fulltex
2. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/
3. https://www.phlebolymphology.org/update-to-classification-of-chronic-venous-disorders/
4. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/
5. https://www.dovepress.com/vulvar-varicosities-diagnosis-treatment-and-prevention-peer/
6. https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/krecove-zily-priznaky-priciny-a-lecba/

##AUTOR##KATEŘINAT

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/anemie--tichy-zlodej-energie--ktery-nelze-ignorovat/

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/telova-masla--oleje-nebo-kremy---co-zvolit/

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/jak-prekonat-lenost-a-zacit-pravidelne-cvicit/

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/kegelovy-cviky-pro-zeny-i-muze--k-cemu-slouzi-a-jak-je-spravne-cvicit/

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/antioxidanty--volne-radikaly-a-oxidacni-stres--co-se-deje-v-nasem-tele/