Probiotika a prebiotika: jaký je mezi nimi rozdíl

Probiotika a prebiotika se snadno pletou, protože znějí podobně a mluví se o nich obvykle jedním dechem. Rozdíl je přitom jednoduchý: probiotika jsou živé prospěšné bakterie, zatímco prebiotika jsou jejich potrava. Obojí podporuje zdraví střev, každé ale trochu jinak. V následujícím přehledu si projdeme, co jsou probiotika, co jsou prebiotika, čím se od sebe liší a jak je v běžném životě prakticky využít.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které v přiměřeném množství přispívají ke zdraví. Najdete je v některých fermentovaných potravinách a také v doplňcích stravy a působí hlavně v trávicím traktu, kde ovlivňují střevní mikrobiom.

Mezi nejběžnější probiotika patří bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, ale i některé kvasinky rodu Saccharomyces. Každý mikroorganismus se přesně označuje rodem, druhem a konkrétním kmenem, takže dva výrobky s obecným názvem „laktobacily“ mohou obsahovat zcela jiné složení.

Když se ptáte, k čemu jsou probiotika, odpověď je hlavně tato: pomáhají udržovat rovnováhu střevní mikroflóry a s ní spojené trávení i komfort po jídle. Nejde o zázračné řešení, ale o podporu, která dává smysl v konkrétních obdobích.

Důležité je vědět, že účinek se liší kmen od kmene. Jeden kmen může být zkoumaný na podporu trávení, jiný na období po antibiotikách. Právě proto se u kvalitních přípravků uvádí přesné složení a počet kultur, tzv. CFU (colony forming units). Jde o počet živých bakterií v jedné dávce.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika co to je: jde o složky potravy, které sami nestrávíme, ale slouží jako potrava pro prospěšné bakterie v našich střevech. Odborně jsou prebiotika definována jako substrát, který selektivně využívají mikroorganismy v těle a přináší to zdravotní prospěch.

Zjednodušeně řečeno, co jsou prebiotika? Krmivo pro vaše hodné bakterie. Nejčastěji jde o určité druhy vlákniny, například inulin nebo fruktooligosacharidy (FOS). Právě proto se prebiotika a vláknina často zmiňují společně, i když ne každá vláknina je automaticky prebiotikum.

Prebiotika projdou žaludkem a tenkým střevem v podstatě nezměněná a teprve v tlustém střevě je bakterie zpracují. Při tomto kvašení vznikají látky, které bývají spojovány s podporou střevní sliznice a celkové rovnováhy prostředí ve střevech. Klíčové slovo je „selektivně“: dobré prebiotikum živí především prospěšné bakterie, ne všechny bez rozdílu.

Jaký je hlavní rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?

Hlavní rozdíl je jednoduchý: probiotika jsou živé bakterie, prebiotika jsou jejich potrava. Probiotika dodáváte do těla zvenčí, kdežto prebiotika pomáhají bakteriím, které už ve střevech máte, aby lépe rostly a pracovaly.

Jako dobré přirovnání lze říct, že probiotika jsou semínka, která zasadíte do zahrady (vaší střevní mikroflóry), a prebiotika jsou hnojivo, díky kterému semínka rostou. Když probiotika a prebiotika porovnáte, nejde o soupeře — spíš o dva díly téže skládačky.

Ať už to nazveme probiotika vs prebiotika, nebo prebiotika vs probiotika, není to otázka „co je lepší“, ale spíš „co dělá co“. Krátce shrnuto: probiotika a prebiotika, respektive dvojice probiotika prebiotika, tvoří tým, kde jedno podporuje druhé.

Rozdíly nejsnáze uchopíte v pár bodech:

• Podstata: probiotika jsou živé mikroorganismy, prebiotika jsou nestravitelná složka potravy
• Odkud pocházejí: probiotika z fermentovaných potravin a doplňků, prebiotika z rostlinné stravy bohaté na vlákninu
• Co dělají: probiotika doplňují prospěšné bakterie, prebiotika je krmí
• Trvanlivost: probiotika jsou živá a citlivá na teplo a vlhko, prebiotika jsou stabilnější

Co jsou synbiotika a jak probiotika s prebiotiky spolupracují?

Synbiotika jsou kombinací probiotik a prebiotik v jednom. Logika je prostá: když prospěšné bakterie dostanou rovnou i svou potravu, mají větší šanci se ve střevech uchytit a množit.

Proto některé přípravky spojují probiotika s prebiotiky do jednoho produktu, například probiotika s FOS. Tahle souhra je hlavní důvod, proč se obě skupiny tak často zmiňují společně a proč spolu v těle dobře fungují.

Synbiotikum ale není povinnost. Pokud jíte dost vlákniny, dodáváte prospěšným bakteriím potravu přirozeně a samotné probiotikum může stačit. Kombinace v jednom přípravku je spíš pohodlná zkratka pro ty, kdo chtějí obojí naráz a nechtějí to řešit přes jídelníček. Ať zvolíte cokoli, důležitější než forma je, aby vám přípravek sedl a užívali jste ho pravidelně.

K čemu jsou probiotika a prebiotika dobrá?

Probiotika a prebiotika nejčastěji podpoří trávení a rovnováhu střevního mikrobiomu. Ani jedno ale není lék — jde o podporu, která má smysl jako součást vyváženého režimu.

Prebiotická vláknina může přispívat k pravidelnosti, podpoře trávení a pocitu sytosti, protože vyživuje prospěšné bakterie. Prebiotická vláknina se přitom čerpá hlavně z rostlinné stravy.

Probiotika zase pomáhají udržovat rovnováhu střevní mikroflóry a bývají spojována i s podporou imunity — značná část imunitního systému totiž sídlí právě ve střevech. Když je mikroflóra v rovnováze, obvykle se to příznivě promítá i do celkové pohody.

Největší smysl proto obojí dává v obdobích, kdy je trávení pod tlakem: po nemoci, při cestování, při změně stravy nebo ve stresu. V takových chvílích může cílená podpora mikroflóry pomoci vrátit věci do rovnováhy rychleji. Naopak ve zdravém stavu a při pestré stravě si tělo často poradí samo a doplněk nutně potřebovat nemusíte.

##KATEGORIE##4 https://www.natima.cz/probiotika/

Probiotika po antibiotikách: proč k sobě patří?

Probiotika po antibiotikách patří k nejčastějším situacím, kdy lidé po doplňku sáhnou. Antibiotika totiž nezasáhnou jen původce nemoci, ale i část prospěšných bakterií ve střevech, takže rovnováha mikroflóry se může dočasně rozhodit.

Když řešíte antibiotika a probiotika společně, hodí se dvě věci. Zaprvé vybrat vícekmenové probiotikum s dostatečným počtem kultur. Zadruhé dodržet mezi antibiotikem a probiotikem časový odstup, obvykle několik hodin, aby probiotika lépe přežila. Prebiotická vláknina pak tuto obnovu může doplnit tím, že prospěšným bakteriím dodá potravu.

Probiotika obvykle dává smysl užívat po celou dobu kúry a ještě nějakou dobu po ní, kdy se mikroflóra vrací do rovnováhy. Konkrétní délku i vhodný přípravek je ale dobré probrat s lékařem nebo lékárníkem, zvlášť u dětí nebo pokud berete antibiotika opakovaně. Vedle doplňků pomáhá i strava — lehčí, pestrá a s dostatkem vlákniny dá bakteriím lepší podmínky, aby se zase namnožily.

Fermentované potraviny a přírodní zdroje probiotik

Přírodní probiotika najdete hlavně ve fermentovaných potravinách. Patří sem jogurt s živými kulturami, kefír, kysané zelí, kimchi, tempeh nebo kombucha.

Pozor ale na jeden detail. Některé fermentované potraviny se po kvašení ještě tepelně zpracují — třeba většina pečiva nebo pasterizované okurky — a tím se živé kultury zničí. Pak už nejde o zdroj probiotik. Pokud tedy chcete přírodní probiotika přímo ze stravy, hledejte výrobky, které mají na obalu uvedené živé kultury.

Výhodou stravy je pestrost: každá fermentovaná potravina obsahuje trochu jiné složení mikroorganismů, takže rozmanitý talíř podpoří i rozmanitost mikroflóry. Zároveň platí, že množství živých kultur v jídle bývá nižší a méně předvídatelné než v doplňku. Fermentované potraviny a doplňky se proto spíš doplňují, než že by si konkurovaly.

Inulin a další zdroje prebiotik ve stravě

Prebiotika naopak čerpáte hlavně z rostlinné stravy bohaté na vlákninu. Typickým prebiotikem je inulin, který se přirozeně vyskytuje v čekance, cibuli, česneku, pórku nebo topinamburu.

Mezi další zdroje prebiotik patří luštěniny, celozrnné obiloviny, méně zralé banány nebo chřest. Zajímavé je, že prebiotika obvykle nenajdete v jogurtu ani kefíru, i když si to spousta lidí myslí — v těch jsou totiž probiotika, ne prebiotika. Právě proto se hodí znát rozdíl a nespoléhat jen na jednu skupinu potravin.

Když s vlákninou začínáte, přidávejte ji postupně a pijte dostatek vody. Rychlý skok ve větším množství vlákniny může přechodně vést k nadýmání, protože bakterie dostanou najednou hodně potravy. Tělo si na vyšší příjem obvykle během pár dní zvykne. Pokud vám nevyhovuje konkrétní zdroj, vyzkoušejte jiný — druhů prebiotické vlákniny je celá řada.

Probiotika a prebiotika pro ženy, děti, miminka i dospělé

Probiotika se často vybírají podle toho, komu jsou určená. Probiotika pro ženy bývají složena s ohledem na podporu mikroflóry včetně intimní oblasti. Probiotika pro dospělé obecně sázejí na vícekmenová složení a vyšší počet kultur. Prebiotika žádné zvláštní varianty pro ženy nebo dospělé nemají — vláknina funguje napříč věkem stejně, takže je dospělí nejčastěji doplňují přímo ze stravy.

U dětí je situace jiná. Probiotika pro děti, a zvlášť probiotika pro miminka a kojence, mají jemnější složení a jinou formu podání, nejčastěji kapky nebo prášek. U nejmenších je vždy namístě poradit se s pediatrem. Prebiotika pro děti pak většinou přijímají přirozeně ze stravy — z ovoce, zeleniny a celozrnných potravin.

##KATEGORIE##4 https://www.natima.cz/pro-deti-probiotika/

Jak vybrat probiotika a prebiotika?

Při výběru se vyplatí sledovat pár věcí. U probiotik jsou důležité konkrétní kmeny, počet kultur (CFU) a hlavně důvod užívání — vyšší číslo na obalu automaticky neznamená lepší produkt. U prebiotik jde především o druh a množství vlákniny.

Praktickou volbou bývají synbiotika, kde máte probiotika i prebiotika pohromadě. A pokud si nejste jistí, zvlášť u dětí, v těhotenství nebo při dlouhodobých trávicích obtížích, zeptejte se lékaře nebo lékárníka. Výběr podle konkrétní potřeby je vždycky lepší než sázka na nejsilnější přípravek na pultě.

Všímejte si i formy a balení. Probiotika jsou živá, takže u některých přípravků záleží na skladování a ochraně před vlhkostí a teplem — proto se často balí do blistrů nebo se doporučuje uchování v chladu. Roli hraje i způsob užívání: kapsle, prášek nebo kapky se hodí pro různé situace a různý věk. A hlavně platí, že žádný doplněk nenahradí základ v podobě pestré stravy, dostatku vlákniny, pohybu a spánku.

FAQ - nejčastější otázky k probiotikům a prebiotikům

Jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?
Probiotika jsou živé prospěšné bakterie, prebiotika jsou jejich potrava, většinou vláknina. Obojí podporuje zdraví střev, ale každé jinak.

Co je lepší, probiotika nebo prebiotika?
Nejde o to, co je lepší. Nejlépe fungují společně, proto existují i synbiotika, která obojí kombinují.

Kdy užívat probiotika po antibiotikách?
Obvykle během kúry i po ní, ideálně s několikahodinovým odstupem od antibiotika. Vhodné bývá vícekmenové probiotikum s dostatečným počtem kultur.

Kde najdu přírodní probiotika a prebiotika?
Probiotika ve fermentovaných potravinách s živými kulturami (jogurt, kefír, kysané zelí), prebiotika ve vláknině, například v inulinu, luštěninách nebo celozrnných obilovinách.

Jsou probiotika a prebiotika vhodná pro děti?
Ano, ale ve vhodné formě a složení. U miminek a kojenců se vždy poraďte s pediatrem.

Co jsou synbiotika?
Kombinace probiotik a prebiotik v jednom přípravku, kde prebiotikum slouží jako potrava pro dodaná probiotika.

Musím brát doplňky, nebo stačí strava?
Při pestré stravě často stačí jídlo. Doplněk dává smysl v konkrétních situacích, třeba po antibiotikách nebo při citlivém trávení.

Zdroje

• https://ods.od.nih.gov/factsheets/Probiotics-Consumer/
• https://health.clevelandclinic.org/prebiotics-vs-probiotics-whats-the-difference
• https://isappscience.org/isapp-elaborates-criteria-for-prebiotics/

##AUTOR##TEREZABERGLOWCOVA

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/od-strev-k-celkovemu-zdravi--proc-jsou-probiotika-nezbytna/

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/postbiotika--co-to-je-a-kdy-davaji-vetsi-smysl-nez-probiotika/

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/kdy-uzivat-probiotika/

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/vlaknina--proc-ji-jist-a-kde-ji-najdete/

##BLOG## https://www.natima.cz/blog/sila-strevniho-zdravi--proc-je-traveni-zakladem-pohody/